Výsledky testů hladiny vitamínu D říkají, jak kritický je nedostatek tohoto klíčového vitamínu. V populaci je asi jen 1 % osob, které mají hladinu vitamínu D v pořádku. Patříte mezi ně i vy? V článku se dozvíte, jaká rizika plynou lidem, kteří mají hladinu vit. D dlouhodobě nízkou.
Dříve byl nedostatek vitamínu D spojován zejména s křivicí u dětí. Tomuto onemocnění se dnes daří docela dobře předcházet obohacováním některých potravin vitamínem D a celkovým zlepšením dostupnosti pestré stravy. Tím ale nebyl nedostatečný příjem vitamínu D zcela vyřešen. I v dnešní době může nedostatek vitamínu D během těhotenství způsobovat závažné vývojové vady plodu a nedostatek vitamínu D během života souvisí s řídnutím kostí (osteoporózou), ale i s dalšími závažnými onemocněními 1.
Bylo zjištěno, že receptor pro vitamin D má většina buněk našeho těla a vitamín D tudíž ovlivňuje množství procesů v lidském těle. Proto nedostatek vitamínu D je odpovědný za zvýšené riziko vývoje mnoha onemocnění jako jsou některé druhy nádorů, autoimunitní i infekční choroby a kardiovaskulární onemocnění.
I naše svaly potřebují ke správnému fungování vitamín D. Dostatek vitamínu D je proto důležitý také pro sportovce. Bylo prokázáno, že výkonnost svalů se zvyšuje společně se zvyšující se hladinou 25 hydroxivitaminu D 2 (pozn. Jedná se o formu vitaminu D, která cirkuluje v našem těle). Bylo také popsáno, že dostatečný příjem vitamínu D (800IU) snižuje riziko pádu 2,3.
Sport a zdravý pohyb souvisí s vitamínem D i z jiného pohledu. Venkovní sport na slunci může doplnit vitamín D a kosti, které se sportem prokrvují zároveň mohou lépe ukládat vápník, kterého bývá při nízkých hladinách vitamínu D nedostatek.
Na stovkách pacientů v několika studiích bylo prokázáno, že lidé s nízkými hladinami vitamínu D mají zvýšené riziko vzniku některých nádorů. Například studie na 1965 mužích ukázala, že pokud je jejich denní příjem vitamínu D nižší než 100 IU, mají významně zvýšené riziko vývoje kolorektálního karcinomu4. Podobně další studie u žen ukázala, že pokud mají hladiny 25-hydroxivitamínu D nižší než 12 ng/ml mají o 253 % zvýšené riziko vývoje kolorektálního karcinomu 4. Bylo poukázáno také na vliv vitamínu D na vznik rakoviny prostaty u mužů 63. Na počtu 980 žen bylo zjištěno, že ženy s nejvyšším příjmem vitamínu D měly oproti ženám s nejnižším příjmem snížené riziko vývoje rakoviny prsu o 50 % 5. U dětí, které více pobývaly na slunci bylo o 40 % nižší riziko vývoje non-Hodkginských lymfomů 6.
Vitamín D, pokud ho máme dostatečné množství, zlepšuje obranyschopnost našeho těla proti různým patogenům (např. Mycobacterium tuberculosis)1, kromě toho ale také snižuje riziko autoimunitních onemocnění, které jsou způsobené nesprávnou a nepřiměřenou aktivitou imunitního systému. U bělochů bylo prokázáno významné snižování rizika vzniku roztroušené sklerózy se vzrůstající hladinou 25-hydroxivitamínu D v krvi 7. U žen, které přijímaly více než 400 IU denně bylo riziko vzniku roztroušené sklerózy snížené asi o 42% 8 72. Podobně bylo sníženo také riziko revmatoidní arthritidy a osteoarthridity.
Několik studií také ukázalo na významný vliv vitamínu D v prevenci diabetu typu 1 i 2 1,9,10. Například 10 366 dětí, které během prvního roku života přijímaly 2000 UI denně bylo riziko onemocnění cukrovkou typu 1 snížené o 80 % 11.
Nedostatek vitamínu D souvisí i s kardiovaskulárními onemocněními. Několik studií poukazuje na vztah mezi úmrtím na kardiovaskulární onemocnění a nízkou hladinu vitamínu D 12–15.
Ve studii, které se zabývala vysokým krevním tlakem byly pacienti třikrát týdně vystaveni ultrafialovému záření podobnému tomu slunečnímu. Po třech měsících vzrostla těmto pacientům hladina 25-hydroxivitaminu D o 180 % a krevní tlak se upravil na normální hodnoty 12. Nedostatek vitamínu D naproti tomu souvisí se srdečním selháním a vyššími hladinami zánětlivých faktorů v krvi, které můžou být příčinou infarktu 13,16.
Významný je také podíl nedostatku vitamínu D na vzniku depresí a schizofrenie 1,17,18. Už při vývoji plodu v děloze a po narození během prvních měsíců života je důležitý dostatečný příjem vitamínu D pro správný vývoj mozku a snížení rizika onemocněním schizofrenií 17. Dostatek vitamínu D je ale důležitý i během pozdějšího života k udržení dobrého mentálního stavu.
Závěrem lze říci, že hladina vitamínu D výrazně koreluje se zdravým životním stylem. V našich podmínkách je ale i při dobré životosprávě těžké dosáhnout dostatečného příjmu vitamínu D. Nedostatek vitamínu D se podílí na vzniku širokého spektra nemocí. Proto pokud chcete být zdraví, méně unavení a chcete snížit riziko vývoje mnoha závažných onemocnění, je vhodné si hladinu vitaminu D hlídat a zejména v zimním období vitamín D doplňovat.
(1) Holick, M. F. Vitamin D Deficiency. n engl j med 2007, 16.
(2) Bischoff-Ferrari, H. A.; Giovannucci, E.; Willett, W. C.; Dietrich, T.; Dawson-Hughes, B. Estimation of Optimal Serum Concentrations of 25-Hydroxyvitamin D for Multiple Health Outcomes. Am. J. Clin. Nutr. 2006, 84 (1), 18–28.
(3) Broe, K. E.; Chen, T. C.; Weinberg, J.; Bischoff-Ferrari, H. A.; Holick, M. F.; Kiel, D. P. A Higher Dose of Vitamin d Reduces the Risk of Falls in Nursing Home Residents: A Randomized, Multiple-Dose Study. J. Am. Geriatr. Soc. 2007, 55 (2), 234–239. https://doi.org/10.1111/j.1532-5415.2007.01048.x.
(4) Gorham, E. D.; Garland, C. F.; Garland, F. C.; Grant, W. B.; Mohr, S. B.; Lipkin, M.; Newmark, H. L.; Giovannucci, E.; Wei, M.; Holick, M. F. Vitamin D and Prevention of Colorectal Cancer. J. Steroid Biochem. Mol. Biol. 2005, 97 (1–2), 179–194. https://doi.org/10.1016/j.jsbmb.2005.06.018.
(5) Garland, C. F.; Garland, F. C.; Gorham, E. D.; Lipkin, M.; Newmark, H.; Mohr, S. B.; Holick, M. F. The Role of Vitamin D in Cancer Prevention. Am. J. Public Health 2006, 96 (2), 252–261. https://doi.org/10.2105/AJPH.2004.045260.
(6) Chang, E. T.; Smedby, K. E.; Hjalgrim, H.; Porwit-MacDonald, A.; Roos, G.; Glimelius, B.; Adami, H. O. Family History of Hematopoietic Malignancy and Risk of Lymphoma. J. Natl. Cancer Inst. 2005, 97 (19), 1466–1474. https://doi.org/10.1093/jnci/dji293.
(7) Munger, K. L.; Levin, L. I.; Hollis, B. W.; Howard, N. S.; Ascherio, A. Serum 25-Hydroxyvitamin D Levels and Risk of Multiple Sclerosis. JAMA-J. Am. Med. Assoc. 2006, 296 (23), 2832–2838. https://doi.org/10.1001/jama.296.23.2832.
(8) Munger, K. L.; Zhang, S. M.; O’Reilly, E.; Hernan, M. A.; Olek, M. J.; Willett, W. C.; Ascherio, A. Vitamin D Intake and Incidence of Multiple Sclerosis. Neurology 2004, 62 (1), 60–65. https://doi.org/10.1212/01.WNL.0000101723.79681.38.
(9) Pittas, A. G.; Dawson-Hughes, B.; Li, T.; Van Dam, R. M.; Willett, W. C.; Manson, J. E.; Hu, F. B. Vitamin D and Calcium Intake in Relation to Type 2 Diabetes in Women. Diabetes Care 2006, 29 (3), 650–656. https://doi.org/10.2337/diacare.29.03.06.dc05-1961.
(10) Chiu, K. C.; Chu, A.; Go, V. L. W.; Saad, M. F. Hypovitaminosis D Is Associated with Insulin Resistance and Beta Cell Dysfunction. Am. J. Clin. Nutr. 2004, 79 (5), 820–825.
(11) Hypponen, E.; Laara, E.; Reunanene, A.; Jarvelin, M. R.; Virtanen, S. M. Intake of Vitamin D and Risk of Type 1 Diabetes: A Birth-Cohort Study. Lancet 2001, 358 (9292), 1500–1503. https://doi.org/10.1016/S0140-6736(01)06580-1.
(12) Krause, R.; Buhring, M.; Hopfenmuller, W.; Holick, M. F.; Sharma, A. M. Ultraviolet B and Blood Pressure. Lancet 1998, 352 (9129), 709–710. https://doi.org/10.1016/S0140-6736(05)60827-6.
(13) Zittermann, A. Vitamin D and Disease Prevention with Special Reference to Cardiovascular Disease. Prog. Biophys. Mol. Biol. 2006, 92 (1), 39–48. https://doi.org/10.1016/j.pbiomolbio.2006.02.001.
(14) Wang, T. J.; Pencina, M. J.; Booth, S. L.; Jacques, P. F.; Ingelsson, E.; Lanier, K.; Benjamin, E. J.; D’Agostino, R. B.; Wolf, M.; Vasan, R. S. Vitamin D Deficiency and Risk of Cardiovascular Disease. Circulation 2008, 117 (4), 503–511. https://doi.org/10.1161/CIRCULATIONAHA.107.706127.
(15) Rostand, S. G. Ultraviolet Light May Contribute to Geographic and Racial Blood Pressure Differences. Hypertension 1997, 30 (2), 150–156. https://doi.org/10.1161/01.HYP.30.2.150.
(16) Zittermann, A.; Schleithoff, S. S.; Tenderich, G.; Berthold, H. K.; Korfer, R.; Stehle, P. Low Vitamin D Status: A Contributing Factor in the Pathogenesis of Congestive Heart Failure? J. Am. Coll. Cardiol. 2003, 41 (1), 105–112. https://doi.org/10.1016/S0735-1097(02)02624-4.
(17) McGrath, J.; Selten, J. P.; Chant, D. Long-Term Trends in Sunshine Duration and Its Association with Schizophrenia Birth Rates and Age at First Registration - Data from Australia and the Netherlands. Schizophr. Res. 2002, 54 (3), 199–212. https://doi.org/10.1016/S0920-9964(01)00259-6.
(18) Gloth, F. M.; Alam, W.; Hollis, B. Vitamin D vs Broad Spectrum Phototherapy in the Treatment of Seasonal Affective Disorder. J Nutr Health Aging 1999, 3 (1), 5–7.